Ekonomická účinnost je důležitou charakteristikou výroby
Obsah:
![Ekonomická účinnost je důležitou charakteristikou výroby Ekonomická účinnost je důležitou charakteristikou výroby](https://images.thulobusiness.com/img/biznes/85/ekonomicheskaya-effektivnost-vazhnaya-harakteristika-proizvodstva.jpg)
Video: prof. Benda: Současná fotovoltaika – mýty, fakta a trendy (Fyz. čtvrtek, on-line) 2024, Červenec
Ekonomický výkon výroby charakterizuje získání maximálního zisku při maximalizaci využití dostupných zdrojů a minimalizaci nákladů. Tento ekonomický ukazatel charakterizuje produktivitu práce a užitečnost využívání surovin, materiálů a výrobních kapacit.
![Image Image](https://images.thulobusiness.com/img/biznes/85/ekonomicheskaya-effektivnost-vazhnaya-harakteristika-proizvodstva.jpg)
Ukazatel ekonomické výkonnosti je dnes ve světě vyjádřen různými formami. Na úrovni výroby je tento ukazatel definován jako ziskovost výroby a na úrovni státu je vyjádřen jako výsledky národní produkce na jednotku času nebo pracovní jednotku.
Charakteristickým rysem ekonomické účinnosti je srovnání výsledků výroby s výrobními náklady. Účinnost výroby je rozdělena do několika typů podle jejích charakteristik: podle jejích důsledků - environmentální, sociální a ekonomické; v místě účinku - místní (nákladové účetnictví) a národní ekonomické; podle frekvence - jednorázové a animované. Kombinace těchto typů odráží efektivitu výroby v jednom podniku.
Požadované náklady
K dosažení ekonomického efektu jsou nutné náklady, které jsou rozděleny do dvou skupin. Běžné náklady spojené s nákupem surovin pro výrobu, náklady na energii, mzdy a prodej výrobků. Jednorázové náklady zahrnují investice do rozvoje pracovního kapitálu, které následně slouží k aktualizaci dlouhodobého majetku organizace, zavádění inovativních výrobních technologií, výstavba kapitálu, půjčování a rozvoj nových činností.
Zvyšování efektivity výroby: faktory
Při analýze efektivity organizace by se měly brát v úvahu faktory, které by mohly zvýšit efektivitu výroby. Tyto faktory lze rozdělit do vektorových směrů.
Prvním vektorem je zvýšení efektivního využití zdrojů dostupných ve výrobě. Druhým je stimulace pracovníků s cílem zvýšit procento produktivity práce. Třetím vektorem je maximální mobilizace interních zdrojů podniku. Čtvrtým je neustálé sledování a analýza výše uvedených faktorů ovlivňujících efektivní fungování podniku.